3400 př. n. l.  –  Mezopotámie

První numerický zápis čísel a operace s nimi umožnily vznik byrokracie a řízení početných společenství.

2500 př. n. l. – Egypt

První poznatky z geometrie umožnily zásadní rozvoj stavitelství a také vznikl první astronomický kalendář popisující pohyby nebeských těles.

300 př. n. l.  – Řecko

Eukleides posunul znalosti geometrie nad úroveň dnešního gymnázia. Díky tomu bylo možné lépe propočítávat stavby a sestrojovat smrtonosné válečné stroje. Řekové popsali i pohyb planet a dokázali předvídat zatmění měsíce.

500 n. l. – Indie

První tabulky sinu, dále se zjednodušily propočty ve stavebnictví.

0 – 1000 – Arabský svět

Rozvíjí Algebru (rovnice a výrazy) na úrovni přesahující matematiku na dnešním gymnáziu.

16. a 17. stol. –  Evropa

Opět se vrací do čela světové matematiky.
– Napier – Logaritmy zásadně zrychlily počítání s velkými čísly.
– Decsartes – Analytická geometrie a souřadnice zlepšily orientaci na moři i na bojišti.
– Pascal – První teorie pravděpodobnosti.
– Newton – derivace, integrály, diferenciální rovnice a změna chápání. fyzikálních zákonů, již bylo možné mnohé fyzikální jevy přesně popsat.

18. a 19. stol. 

Matematika se hodně zabývala sama sebou – logika, množiny, co to je důkaz. Postupně se formalizovaly dosavadní poznatky.

20. stol.

Dramatický rozvoj statistiky, regrese, strojové učení, vynález počítačů,  asymetrické šifrování (na kterém stojí bezpečnost digitálního světa), teorie her.