1. Supervelmoc na rozcestí (USA)

Od izolacionismu po světovou dominanci

Řekneme si, jak se tak mladý stát stal supervelmocí, odkud se vzal jeho potenciál a co dalšího ke svému úspěchu potřeboval. USA se cítí být majákem demokracie a ve 20. století se pokusily svoji vizi šířit do světa. Jsou jím ještě nebo už opouští svůj statut celosvětové dominantní síly? Kam svými vojenskými či obchodními intervencemi USA míří. Co jsou aktuální zájmy Spojených států. Na jakých vztazích mají USA zájem a co je k tomu vede. Jaké režimy USA podporují. S jakými zeměmi udržuje USA nadstandardní vztahy, na kým drží ochrannou ruku a co rozhodně nechtějí nebo nesmí dopustit.

2. Dálný východ je blíž, než si myslíme (Čína, Japonsko, Korea, Indie)

Jaké jsou hospodářské, politické a kulturní zájmy Číny. Jak se to projevuje v současných konfliktech v Jihočínském moři. Čína staví ostrovy, masivně investuje do loďstva, stává se přeborníkem ve stavbě horských železnic a usiluje o obnovu hedvábné stezky. Ukážeme si, proč to dělá a jak odlišný je čínský pohled na diplomacii. Jak se Indii vyplácí strategie nevměšování a kdo Indii ohrožuje. Geopoliticky prozkoumáme i Japonsko, které se potýká se stárnutím populace a Koreu, rozdělenou na dva státy. 

3. Bohatství jako prokletí (Afrika)

Jak je možné, že se druhý nejlidnatější kontinent s nesmírným nerostným bohatstvím a obrovským lidským potenciálem zmítá ve velkých hospodářských a sociálních problémech? Jaké hendikepy dostal kontinent do vínku a za co si mohou státy samy? Otroctví skončilo před 150 lety, dekolonizace skončila před 50 lety, ale část Afriky se ze systému područenství ještě nevzpamatovala. Dekolonizované státy padly do rukou diktátorů. Kdo jsou nejvýznamnější hráči kontinentu, kdo a proč do Afriky masivně investuje. Jaké strategické problémy řeší kontinent s miliardou lidí a nedostatkem vody. A jak na ně reaguje vnější svět.

4. Amerika, kde se nemluví anglicky (Mexiko, Brazílie, Venezuela)

Jak mohou drogy zničit celé státy a proč jsou soukromé armády mocnější než armády států. Brazílie by mohla být světovou velmocí, ale není. Řekneme si, proč cesta od demokracie k diktatuře může někde trvat celé roky a jinde jen několik dnů.

5. Proč nejsou na Ukrajině hory a proč by nás uklidnilo, kdyby tam byly (Rusko)

Podnikneme exkurz do ruských dějin a z nich vyplývajících strategií pro dnešní dobu. Zkusíme se zamyslet, o co Rusko usiluje v současnosti a proč to považuje za legitimní. Rusko se potýká s velkými demografickými problémy – co to může znamenat pro jeho společnost a geopolitické postavení? Ukážeme si koncept hybridní války. A budeme mluvit o zamrzlých konfliktech v Gruzii a na Ukrajině.

Během této lekce si také připravíme dotazy na 7. lekci, jejíž obsah bude na přání účastníků (aneb Co jsem vždycky chtěl/a vědět a neměl/a jsem se koho zeptat)

6. Muslimský svět (Sýrie, Egypt, Irák, Turecko)

Na islámské náboženství se podíváme z pohledu historického i religionistického. Ukážeme si jeho geografické rozšíření. Budeme mluvit o soužití muslimů mezi sebou a o soužití muslimů s ostatními. Budeme diskutovat, zda platí výrok prezidenta Zemana z roku 2011 pro časopis Reflex „Netvrdím, že všichni muslimové jsou teroristé, tvrdím, že všichni teroristé jsou muslimové. “ A zajímat nás budou také ozvěny Arabského jara – válka v Sýrii, Sísího režim v Egyptě, či tzv. Islámský stát.

7. Co jsem vždycky chtěl/a vědět a neměl/a jsem se koho zeptat (obsah na přání)

Během poslední lekce zodpovíme dotazy účastníků z 5. lekce. A také se dozvíte, co se stane, když roztají všechny ledovce.