1) základní milníky na cestě k dnešku

Taky máte pocit, že jediným datem, které si ze školního dějepisu k českým dějinám pamatujete je rok 1212? V první lekci zkusíme společně ukázat na některé symbolické milníky českých dějin a zkusíme mezi nimi najít provázanost, třeba nám díky tomu dají větší smysl a možná si je i zapamatujeme.

2) 19. století v nás

19. století je většinou ve škole hrozně nudné, pořád se tam nějak dohadují staročeši a mladočeši a vlastně není zcela jasné proč. V druhé lekci si ukážeme, že 19. století je v nás stále živé. Celá řada procesů, jež byly tehdy započaty, stále ovlivňuje naše dnešní životy (ať už je to nízký počet věřících v české společnosti nebo to, proč říkáme „dej si bacha“).

3) vznik moderního česk(oslovensk)ého státu

Asi každý z nás zná profesora Masaryka, který zakládá Československo. Ve třetí lekci si ukážeme, jak se to celé odehrálo a že to nebylo vůbec jednoduché a hodně dlouho ani tak jasné a nevyhnutelné, jak si dneska myslíme, že bylo. Zároveň si ukážeme, jak stát vznikl a rozvíjel se. Byl skutečně tak ekonomicky vyspělý? Byl ostrůvkem demokracie?

Dnes nám přijde jako přirozené, že v České republice jsou dominantní národností Češi, jenže nebylo tomu tak vždycky. Ve čtvrté lekci si ukážeme, jak pestrá byla paleta národností na území Č(S)R. Jak vypadalo jejich stýkání a potýkání, které vyvrcholilo Mnichovem, holocaustem a poválečným osudem. Ukážeme si také, co to byly tzv. Benešovy dekrety a kolik mýtů se kolem nich vytvořilo.

5) totalitní ideologie a jejich snaha o ovládnutí společnosti

To, že jsme žili za „totáče“ je dnes běžně užívané rčení. Je to však vhodné označení? Ve 20. století se pokusila českou kotlinu ovládnout dvojí totalitní ideologie – nacistická a posléze komunistická. Ukážeme si, co to pro českou společnost znamenalo a co jí to přinášelo. Také si ukážeme, že ne vždy byl „totáč“ jako „totáč.“